co má společného Bůh, Karel gott a učení slovíček?…aneb Nová technika jak se naučit
125 slovíček za 5 minut

Ing. Martin Dvořák, Ph.D.

 

Výuka jazyků
Tipy a triky na rychlé učení
Jak na cizí jazyk

Jak je možné, že někteří jedinci excelují v učení slovíček,
zatímco pro většinu z nás je to věčně prohraný boj?

Mají tito jedinci nějaké magické schopnosti, nebo snad zázračný mozek?

Na příkladu mistra světa v rychloučení se ukazuje, že realita je daleko, daleko jednodušší…

Co byste řekli tomu, pokud bychom Vám ukázali metodu, jak je možné se naučit 125 nových slovíček za 5 minut?

Líbilo by se Vám to? Ale říkáte si, že je to nesmysl, že?
Překvapím Vás, je to reálné.

Takto rychle se učí Simon REINHARD, současný světový šampión v této disciplíně. Je to neuvěřitelné, co lidský mozek dokáže.

Metoda Neuroconnect

Nebudu Vám samozřejmě tvrdit, že Vás naučím, jak dosáhnout stejných výsledků, ale i 20 nových slovíček za 5 minut by bylo fajn, co říkáte? Pojďme na to, ukážu Vám tajemství, které se za tímto úspěchem skrývá.

A jak už to často bývá, ty nejlepší metody bývají i velmi jednoduché, pokud se dodržuje ten správný postup.

Rychlé učení slovíček pomocí metody NeuroConnect je složeno ze tří snadných kroků – představivost, příběh, upevnění.

Metoda NeuroConnect

1.krok – představivost

Náš mozek pracuje ve vjemech nebo pro zjednodušení řekněme v myšlenkách. Svět kolem sebe vidíme jako vjemy, které mají svůj tvar, hmotnost, velikost, vůni, chuť apod.

Co si vybavíte, když řeknu zmrzlina? Já si představím  pravou italskou zmrzlinu a mou oblíbenou cukrárnu na sicilské kolonádě. Obrovské kopečky vanilkové a ovocné zmrzliny, co mají chladivou, a tak dokonale smetanovou chuť. Hned bych si ji dal.

Samotné slovo zmrzlina tak vyvolá všechny tyto pocity a takto pracujeme se slovíčky v našem mateřském jazyce.

„Když se učíme cizí slovíčka metodou mechanického zapamatování, tak se v mozku žádný vjem nevytváří.“

Jenže když se učíme cizí slovíčka metodou mechanického zapamatování, tedy učíme se zmrzlina = ice cream, zmrzlina = ice cream, zmrzlina = ice cream, tak se v mozku žádný vjem nevytváří.

Jediné, co do svého mozku po dlouhé době dostaneme je asociace slov zmrzlina a ice cream. Ale nejen, že takto uložené slovíčko velmi rychle zapomeneme, protože k němu nemáme přiřazený žádný náš pocit, žádný vztah, zároveň si ho při použití mnohem pomaleji vybavujeme.

Mozek totiž pod slovíčkem ice cream nemá zařazen žádný vjem, a tak musí nejdříve ice cream mechanicky převést na zmrzlina a pak si teprve vybavit všechny pocity a celý obraz zmrzliny.

Takže v první kroku si nové slovíčko vždy co nejbarvitěji představujte. Je-li to předmět, imaginárně se ho dotýkejte, čichněte k němu, ochutnejte, představujte si, jak ho používáte, co s ním děláte, a hlavně maximálně zapojujete emoce, které k danému slovu máte.

Dobře to jde především u podstatných jmen a sloves. Čím názornější jste, čím více emocí zapojíte a čím více jdete do detailu, tím lépe.

Vlastně si jen tak hrajete a úplně zapomenete na to, že se učíte slovíčka. Každé nové slovíčko je potřeba tímto způsobem ihned spojit s Vašimi vjemy.

2.krok – příběh

Druhým krokem je příběh. Pokud se Vám nové slovíčko pevně usadilo v paměti hned v prvním kroku, je to skvělá zpráva a tento druhý krok můžete přeskočit a jít rovnou na fázi upevnění.

Řada slovíček ale nepůjde hned tak dobře a my si pomůžeme využitím příběhu, a to pomocí metody klíčového slova. Tato metoda byla opakovaně vědecky testována a má skvělé výsledky.

Skládá se ze dvou kroků. V prvním kroku si najdete české slovíčko, které zní podobně jako to anglické, které se chcete naučit. A ve druhém kroku tato dvě slova spojíte větou či imaginárním příběhem, který Vás napadne.

Ukážu Vám příklad. Chcete se naučit anglické slovíčko God, což je česky Bůh. God zní podobně jako Karel Gott a tak Vás napadne třeba věta: “To je Bůh, ten náš Kája Gott”.

Dávejte pozor na to, aby české slovo, tedy význam toho anglického, bylo ve větě na prvním místě. Vymyšlené věty si průběžně zapisujte a upevňujte podle třetího bodu, ke kterému se dostaneme za chvilku. Teď ještě dva příklady.

Skříň je anglicky cabinet (kabinet) a tak si můžete představit, že jste ve škole, venku lije jak z konve a vy vidíte, jak vykládají z auta úplně nové skříně a celé mokré je stěhují učitelům do kabinetu.

Anglicky slon je elephant a když nenajdete celé podobně znějící slovo v češtině, tak si ho rozdělte. Můžete si tak představit, že jste zamlada na párty a někoho napadne hrát proslulou flašku.

Řada padne na kamarádku Eli, která má dát fant. Čekáte, že si sundá tričko, ale všechny vás překvapí, protože vytáhne obrovského plyšového slona.

V příbězích co nejvíce přehánějte a maximálně zapojujte svou fantazii. Lépe se Vám bude pamatovat, když je něco velké, v pohybu, vtipné, a dokonce, je to neuvěřitelné, i to co má erotický podtext. Hodně zapojujte emoce a pár vteřin si danou situaci představujte a ukládejte do paměti.

Možná si nyní říkáte, že takhle si velmi rychle zasypete paměť desítkami příběhů, ale nebojte se – příběhy postupně odejdou a v paměti zůstanou už jen slovíčka. Také můžete mít pocit, že je to metoda hodně namáhává na představivost.

Ze začátku se to tak může jevit, protože obvykle svou představivost takhle intenzivně asi nevyužíváte. Ale chce to překonat prvních dvacet třicet slovíček a bláznivé nápady se na Vás budou jen valit.

Mimochodem, tahle metoda zároveň zpomaluje proces stárnutí Vašeho mozku, a tak ona počáteční námaha s vymýšlením příběhů za to určitě stojí. Kdo by nechtěl být pořád mladý na duchu, že ano?

3.krok – upevnění

Posledním krokem je fáze upevnění, protože to, co nepoužíváte, to mozek zapomíná, aby si uvolnil paměťovou kapacitu. Stačí jen využít křivku řízeného učení, tedy opakovat druhý, sedmý a dvanáctý den. Slovíčka ale doporučujeme opakovat pravidelně a dlouhodobě.

Napište si je třeba na kartičky, na jednu stranu anglické slovíčko, na druhou stranu české slovíčko s příběhem a prolistujte si je každý den před spaním. Slovíčko, které Vám je jasné dejte úplně dospod hromádky s kartičkami, to, které Vám ještě tolik nejde, zařaďte doprostřed.

To byl tedy jednoduchý postup, jak si pomocí 3 rychlých kroků uložit jakékoliv slovíčko do dlouhodobé paměti a my teď pro vás máme ještě něco opravdu speciálního…

7 tajemství rychlého učení jazyků

Tím, že teď už dokonale znáte jak funguje pravidlo 20 na 30, tak jste zároveň objevili jedno ze 7 tajemství rychlého učení jazyků.

Ovšem my jsme pro vás připravili ještě 6 zbývajících tajemství, které můžete získat díky našemu speciálnímu PDF.

„Máme pro vás ještě 6 zbývajících tajemství rychlého učení jazyků, které se dozvíte v nejstahovanějším PDF na česko-slovenském internetu
(více než 71 000 stažení)“

V tomto PDF získáte přesný návod, jak se naučit jednu úroveň angličtiny za 30 hodin čistého času (1800 minut).

Tento ebook je vůbec jedno z nejstahovanějších PDF u nás. Do dnešního dne si ho stáhlo již více než 71 000 lidí

V PDF se mimo jiné dozvíte:

  • Speciální zlaté pravidlo 20/30, s jehož pomocí strávíte studiem jen zlomek času oproti klasickému systému.
  • Tajný trik německého jazykovědce z 19. století, díky kterému si zapamatujete o 400 % víc angličtiny.
  • Jak najít neutuchající motivaci ke studiu, která vás
    neúnavně pohání dál
  • a hromadu dalších tipů a triků, jak rychle ovládnout cizí jazyk

Pokud tedy chcete objevit 6 zbývajících tajemství rychlého učení jazyků, stačí jen kliknout na následující tlačítko.

 

Share This

​Stáhněte si ​nejstahovanější e-book u nás
"7 tajemství rychlého učení jazyků"